Nasyceneskodi.cz

Aktuality

Nová doporučení pro obyvatele USA se začínají rýsovat

Každých 5 let v kulatých a polokulatých ročnících vychází nová výživová doporučení pro obyvatele USA. Podobně tomu bude i letos na podzim. Celý proces je veden profesionálně, zkoumají se veškeré dostupné poznatky z oblasti výživy a životního stylu s dopadem na zdraví. Součástí příprav je i vydání expertní zprávy, která vyšla v těchto dnech a je k dispozici na internetu.
V současné době probíhá v českých mediích zmatek, co máme jíst a čemu je se lépe vyvarovat. Některé články nabádají: „Jezte máslo, vědci se mýlili, zabijákem pro srdce jsou cukry a ne tuky“. Jiné zase: „Vyhýbejte se máslu, obsahuje velké množství nežádoucích nasycených mastných kyselin.“
Co si o tom myslí američtí experti?
Tým odborníků podporuje skladbu stravy, která má nízký obsah nasycených mastných kyselin, přidaného cukru a sodíku. Příjem sodíku by měl být pod 2300 mg denně, příjem nasycených mastných kyselin a přidaného cukru pod 10% z celkového příjmu energie. Snižování příjmu těchto rizikových živin by však nemělo probíhat izolovaně, ale jako součást celkové skladby stravy. Potravinové zdroje s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin by měly být nahrazovány potravinami s vyšším podílem nenasycených, zejména polynenasycených mastných kyselin. Podobně by měl být snižován obsah cukru. U nealkoholických nápojů by nemělo docházet ke zvýšenému používání náhradních sladidel. Jako součást projektů snižování obsahu soli v potravinách by se mělo více využívat koření a bylinek. Máslo a sádlo tedy patří stále mezi potraviny, kterým bychom se měli spíše vyhýbat. Žádná převratná událost se nekonala.

Česká republika patří mezi země s nejvyšším příjmem nasycených mastných kyselin

Podle nové studie publikované v časopise British Medical Journal Češi konzumují nadbytek nasycených mastných kyselin, mnohem více než většina států v Evropě i na celém světě. Přiložená mapka názorně dokumentuje tuto nezáviděníhodnou skutečnost. Studie sledovala skladbu tuků ve stravě v 187 zemích po celém světě. Vyšší příjem v České republice byl zjištěn i u transmastných kyselin. Konzumace omega 6 mastných kyselin byla shledána v rámci doporučovaných hodnot. Na druhou stranu omega 3 mastné kyseliny zvláště s prodlouženým řetězcem vyskytující se v rybách nejsou konzumovány v dostatečném množství. Vysoká konzumace nasycených mastných kyselin vede ke zvyšování hladiny LDL-cholesterolu, který je považován za jeden z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Výživa a fyzická aktivita očima Rady Evropy

Výskyt obezity v populaci dosahuje obrovských rozměrů. Podle statistik WHO má polovina dospělých v EU nadváhu nebo jsou obézní. EU vynakládá 7 % z rozpočtů v souvislosti s výskytem onemocnění s vazbou na obezitu nepočítaje v to další nepřímé náklady spojené se ztrátou produktivity způsobené zdravotními problémy a předčasná úmrtí. Rada Evropy zformulovala na svém jednání v Lucembursku v červnu 2014 závěry týkající se výživy a fyzické aktivity. V nich se mimo jiné konstatuje znepokojení nad nízkou konzumací ovoce a zeleniny, vysokým příjmem nasycených a transmastných kyselin, soli a cukru. Podobné obavy vyvolává i posun k sedavému životnímu stylu, pokles fyzické aktivity v různých věkových kategoriích od dětského věku až po dospělost. 

Rada Evropy vyzývá členské státy k partnerské spolupráci všech zainteresovaných subjektů včetně potravinářského průmyslu, zdravotnických a spotřebitelských nevládních organizací, akademické obce na aktivitách směřujících k reformulaci potravin, minimalizaci obsahu transmastných kyselin, snížení podílu nasycených mastných kyselin, přidaného cukru a soli napříč širokým spektrem potravin.

Pozornost by měla být věnována školám a předškolním zařízením s důrazem na omezení vysokého příjmu výše zmíněných rizikových živin a zvýšení pohybových aktivit. Rovněž by měla být přijata opatření týkající se regulace reklamy, marketinkových aktivit zaměřených na děti a omezení podpory výrobků s vysokým obsahem nasycených, transmastných kyselin, přidaného cukru a soli.

Zdroj:

Nasycené mastné kyseliny škodí?

V současné době se objevuje polemika, zda nasycené mastné kyseliny jsou opravdu z hlediska lidského zdraví nežádoucí. Máme-li se jich ve stravě bát či nikoliv? V odborné literatuře se objevila metaanalýza Chowdhuryho et al (2014), která negativní vliv na lidské zdraví zdánlivě popírá. Závěry této studie byly komentovány v médiích a vyvolaly u spotřebitelské veřejnosti zmatek.

Harvardská universita uspořádala 25.4.2014 videokonferenci na toto téma. V rámci této videokonference vystoupili přední světoví odborníci na výživu Dr. Frank Hu, Dr. Dariush Mozaffarian, Dr. Frank Sacks, Dr. Walter Willett, and Dr. Alice Lichtenstein.

Walter Willet prezentoval vzájemný vztah mezi konzumací nasycených mastných kyselin a ischemickou chorobou srdeční na základě dostupných dat. Zároveň zdůraznil důležitost záměny nasycených mastných kyselin za jiné živiny. Záměna nasycených mastných kyselin za polynenasycené snižuje rizika ischemické choroby srdeční, zatímco nahradíme-li nasycené mastné kyseliny ve stravě transmastnými kyselinami, dojde ke zvýšení rizik ischemické choroby srdeční. Pokud konzumujeme místo nasycených mastných kyselin sacharidy, je efekt této záměny spíše neutrální a ukazuje se, že záleží na tom, o jaký typ sacharidů se jedná.

Frank Sacks shrnul fakta o vlivu jednotlivých mastných kyselin na rizikové faktory zejména LDL-cholesterol vyplývající z randomizovaných studií. V rámci přednášky se opíral o významnou a často v odborné literatuře citovanou studii Mensinka et al (2003).

Frank Hu objasnil vazbu mezi různými mastnými kyselinami a ischemickou chorobou srdeční na základě epidemiologických studií. Zároveň rovněž poukázal na důležitost záměny živin. Na studii Jakobsena et al (2009) ukázal rozdíly, nahradí-li nasycené mastné kyseliny ve stravě sacharidy s nízkým a vysokým glykemickým indexem.

Alice Lichtenstein dokumentovala pozitivní vliv záměny nasycených mastných kyselin za polynenasycené na ischemickou chorobu srdeční na základě randomizovaných studií.

Dariush Mozaffarian ukázal, proč nedávno publikovaná studie Chowdhuryho et al (2014) poskytovala rozdílné výsledky vlivu nasycených masných kyselin na lidské zdraví v porovnání s obdobnými studiemi v minulosti. Většina populace nedodržuje doporučení nahrazovat nasycené mastné kyseliny ve stravě polynenasycenými mastnými kyselinami. V posledních letech se místo nasycených mastných kyselin konzumují vice sacharidy, proto je účinek této záměny neutrální.

Konference dospěla k závěru, že doporučovaná záměna nasycených mastných kyselin za polynenasycené má stale obecnou platnost podloženou spoustou důkazů nejvyšší úrovně. Zároveň bylo konstatováno, že metaanalýzy v oblasti výživy mohou poskytovat zkreslené údaje, pokud není vzata v úvahu celková skladba stravy a vliv záměny jednotlivých živin za jiné.

Celá videokonference je k dispozici na webu: http://webapps.sph.harvard.edu/accordentG2/saturatedornot/index.htm.

Literatura


  1. Chowdhury, Rajiv, et al. "Association of dietary, circulating, and supplement fatty acids with coronary risk: A systematic review and meta-analysis." Annals of internal medicine 160.6 (2014): 398-406.
  2. Jakobsen MU, O'Reilly EJ, Heitmann BL et al. Major types of dietary fat and risk of coronary heart disease: A pooled analysis of 11 cohort studies. Am J Clin Nutr 2009;89:1425-32.
  3. Mensink RP, Zock PL, Kester AD, Katan MB. Effects of dietary fatty acids and carbohydrates on the ratio of serum total to HDL cholesterol and on serum lipids and apolipoproteins: a meta-analysis of 60 controlled trials. Am J Clin Nutr 2003 May;77(5):1146-55.


ZÁMĚNA NASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN ZA POLYNENASYCENÉ VYKAZUJE SNÍŽENÍ AKUMULACE TUKU V JÁTRECH

Nově publikovaná švédská studie LIPOGAIN1 srovnávala účinek nasycených mastných kyselin a polynenasycených omega 6 mastných kyselin na akumulaci tuku v játrech a tvorbu viscerálního tuku. Účastníci studie o normální tělesné hmotnosti měli navýšený příjem energie o 750 kcal denně díky konzumaci jemného pečiva (muffinů). Jedna skupina konzumovala muffiny s vysokým obsahem nasycených MK připravených z palmového oleje, druhá s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin na bázi slunečnicového oleje. U obou skupin došlo během 7 týdenní intervence ke zvýšení tělesné hmotnosti přibližně o 1,6 kg. U skupiny konzumující nasycené mastné kyseliny se statisticky významně zvýšil obsah tuku v játrech i viscerální tuk, zatímco u skupiny konzumující polynenasycené mastné kyseliny došlo ke zvýšení svalové hmoty.

 Závěry studie jsou mimo jiné i v souladu s obdobnou studií HEPFAT2, kdy jedna skupina konzumovala koláče upečené za použití másla a máslo samotné, zatímco druhá slunečnicový olej v různých formách (koláče, margarin, semena i samotný olej).  U diety na bázi polynenasycených mastných kyselin došlo rovněž ke snížení obsahu tuku v játrech a bylo rovněž zaznamenáno zvýšení citlivosti na insulin. 

Uvedené studie naznačují, že záměna nasycených mastných kyselin za nenasycené má nejen pozitivní účinek na rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, ale může pozitivně ovlivňovat i další případná rizika např. související s rozvojem diabetu. 

Zdroje: 

1.Overfeeding Polyunsaturated and Saturated Fat Causes Distinct Effects on Liver and Visceral Fat Accumulation in Humans
Rosqvist FIggman DKullberg JJonathan Cedernaes JJohansson HELarsson AJohansson LAhlström HArner PDahlman IRisérus U.
Diabetes 2014 Febr 18 [Epub ahead of print].
Link to abstract: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24550191

2.

Am J Clin Nutr 95 no 5 1003-1012
http://ajcn.nutrition.org/content/95/5/1003.full.pdf+html