Nasyceneskodi.cz

Odborníci z WHO kladou velký důraz na kvalitu tuků v jídelníčku

Odborníci z WHO kladou velký důraz na kvalitu tuků v jídelníčku

Současná populace konzumuje výrazně více tuků, než lidský organizmus potřebuje, nebo se naopak tukům ve stravě zcela vyhýbá v domnění, že jsou pouze zdrojem problémů s nadváhou. Oba extrémy jsou však pro zdraví zcela nevhodné. To potvrdili v nedávné době i odborníci na výživu ze Světové zdravotnické organizace (WHO), když nově aktualizovali doporučení týkající se doporučeného příjmu tuků. Tuky ve stravě bychom neměli omezovat, a to ani v případě redukční diety – jsou jednou ze základních živin a měly by tvořit až 35 % denního energetického příjmu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) společně vydaly tato doporučení týkající se konzumace tuků:

  • Omezit množství nasycených „špatných“ tuků ve stravě dospělých na maximálně 20 g za den a v co nejvyšší možné míře je nahradit vícenenasycenými esenciálními, tedy „dobrými“ tuky.
  • Optimalizovat příjem vícenenasycených „dobrých“ tuků na cca 25 g za den.
  • Minimalizovat příjem trans mastných kyselin.

Dobré“ tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny a měly by tvořit 2/3 doporučeného denního příjmu všech tuků. Zvláštní skupinou „dobrých“ tuků jsou esenciální mastné kyselinykteré jsou pro lidský organizmus naprosto nezbytné – proto jsou označovány jako „esenciální“. Náš organizmus si je však neumí vytvořit a musí je získávat ze stravy, stejně jako vitaminy. „Dobré“ tuky jsou většinou rostlinného původu a najdeme je v kvalitních rostlinných olejích a výrobcích z nich, jako je margarín nebo kvalitní majonéza, dále v ořeších a olejnatých semínkách a dále pak i v rybím mase. „Dobré“ tuky prokazatelně přispívají ke snižování rizik nemocí srdce a cév, vzniku některých rizikových faktorů metabolického syndromu či diabetu mellitu II. typu. Esenciální tuky jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu buněk a pro mozek a jeho vývoj. Tuky jsou součástí buněčných membrán a napomáhají tvorbě některých hormonů, pomáhají udržovat tělesnou teplotu, jsou důležité pro využití vitaminů rozpustných v tucích a kromě toho chrání tělesné orgány. Součástí doporučení WHO se nově staly také informace zaměřené na tuky ve stravě dětí – volba tzv. „dobrých“ tuků, esenciálních mastných kyselin, je důležitá pro jejich zdravý růst a vývoj.

Odborníci z WHO dále doporučují omezit konzumaci nasycených, tzv. „špatných“ tuků na cca 20 g denně (u dospělé populace) a nahradit je „dobrými“. „Špatné“ tuky jsou většinou živočišného původu, a to buď viditelné (máslo, sádlo), nebo tzv. skryté (např. v tučných mléčných a mastných výrobcích). Svou denní dávku „špatných“ tuků většinou nevědomky vyčerpáme konzumací tuků skrytých, viditelným tukům bychom se proto měli vyhýbat. Špatné tuky mohou mít na naše zdraví negativní vliv, přispívají ke zvyšování hladiny cholesterolu a rozvoji srdečních a cévních onemocnění.

Trans mastné kyseliny mají nepříznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi a mohou narušit správnou funkci buněčných membrán. Bývají obsaženy např. v náplních oplatek a čokoládových polevách, kde se často využívá méně kvalitních tuků. Dříve vznikaly při některých postupech částečného ztužování tuků. Současné kvalitní roztíratelné tuky a margaríny díky moderním způsobům výroby trans mastné kyseliny již obsahují pouze v nutričně nevýznamném množství, menším než např. máslo.

Jak ale dosáhnout požadovaného příjmu „dobrých“ esenciálních tuků? Stačí nahradit některé hojně konzumované potraviny jinými, vhodnějšími – např. místo másla použít na mazání na pečivo kvalitní margarín, místo šunkového salámu si dopřát raději krůtí šunku, místo solených buráků uzobávat vlašské ořechy a vyhnout se laciným čokoládám či oplatkám.