Nasyceneskodi.cz

Proč nasycené škodí

Na čem se odborníci shodují?

Denní doporučená dávka tuků činí 30 – 35 % celkového příjmu energie (50 – 55 % připadá na sacharidy a 15 % na bílkoviny).

Je důležité minimalizovat příjem trans-mastných kyselin. Tyto se sice řadí mezi nenasycené, ale výrazně se podílejí na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi.

Živočišné (= nasycené) tuky (= mastné kyseliny) je vhodné snížit na maximálně 10 % celkového energetického příjmu. 20 % by tedy měly tvořit tuky (= mastné kyseliny) rostlinné (=nenasycené).

Mezi nejvhodnější nenasycené mastné kyseliny patří omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, z nichž některé jsou tzv. esenciální.

Vliv mastných kyselin na hladinu cholesterolu v krvi

Pro člověka mají tuky velký význam. Jsou obsaženy jak v rostlinách, tak v živočišných tkáních a představují jednu ze tří základních živin. Jsou rovněž zdrojem vitaminů rozpustných v tucích - A, D, E a K a uloženy ve formě tukových zásob, chrání naše důležité orgány. V neposlední řadě jsou významným zdrojem energie. 

Mastné kyseliny se dělí dle nasycení na nasycené mastné kyseliny, které převažují zejména v tucích živočišného původu. Mezi nejznámější patří kyselina palmitová (palmový olej, maso, mléčné tuky) či stearová (sádlo, lůj, kakaové máslo). Již více než půl století je prokázané, že vysoká spotřeba těchto kyselin vede obecně k zvýšené hladině cholesterolu v krvi a tím k vyššímu riziku kardiovaskulárních nemocí. Jejich konzumace je v České republice zhruba dvakrát vyšší, než jsou hodnoty doporučované odborníky. Proto bychom měli konzumaci nasycených mastných kyselin výrazně omezovat a nahrazovat je vícenenasycenými mastnými kyselinami.

Nenasycené mastné kyseliny obsahují v molekule alespoň jednu dvojnou vazbu a patří mezi ně mononenasycené a vícenenasycené mastné kyseliny. Mezi mononenasycené patří např. kyselina palmitoolejová či kyselina olejová. Velký podíl těchto kyselin je v rostlinných olejích (např. v řepkovém oleji). Pozitivní vliv byl doložen hlavně v případech, kdy nahradily ve stravě nasycené mastné kyseliny. Vícenenasycené mastné kyseliny jsou nejvíce obsaženy v rostlinných olejích (s výjimkou palmojádrového a kokosového oleje) a v rybím tuku. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi efektivněji než mononenasycené, a tím snižovat riziko vzniku krevních sraženin. 

Cholesterol je látka podobná tuku, která je součástí každé naší buňky a některých hormonů. Bez něj by naše buňky fungovaly špatně nebo vůbec. Tělo si cholesterol částečně vytváří samo (převážně v játrech) a částečně je přijímán v potravě.

„Hodný a zlý“ 

Cholesterol není rozpustný ve vodě, proto potřebuje před vstupem do krve svůj přenašeč. Podle toho, jaký přenašeč si cholesterol „chytne“ rozlišujeme „zlý“ LDL a „hodný“ HDL cholesterol. S „hodným“ HDL přenašečem putuje cholesterol z krve do jater, kde je odbouráván. Tím se snižuje hladina cholesterolu v krvi a tím i riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. „Zlý“ LDL cholesterol zásobuje cholesterolem všechny tělesné buňky. Pokud je ho ale přebytek, cholesterol se na cévních stěnách hromadí a ucpává je.

Kontrolovat hladinu cholesterolu je potřeba

Vysoký cholesterol je velice zrádný, jelikož se nijak neprojevuje, ani nebolí. Proto je potřeba jeho hodnoty pravidelně kontrolovat. A jaká hladina (celkového) cholesterolu je ta správná?

  • hodnota cholesterolu do 5,00 mmol/l = hladina cholesterolu je v pořádku
  • hodnota cholesterolu v rozmezí 5,00 - 6,5 mmol/l = zvýšená hladina cholesterolu 
  • hodnota cholesterolu v rozmezí 6, 5 – 8,00 mmol/l = vysoká hladina cholesterolu
  • hodnota cholesterolu nad 8,00 mmol/l = medikamentózní léčba

Důležité je však znát nejen hladinu celkového cholesterolu, ale i jednotlivé poměry „zlého“ LDL cholesterolu a „hodného“ HDL cholesterolu. Ty by měly vypadat takto:

  • „zlý“ LDL pod 2,00 mmol/l a „hodný“ HDL cholesterol nad 1,00 mmol/l = u mužů 
  • „zlý“ LDL pod 2,00 mmol/l a „hodný“ HDL cholesterol nad 1,20 mmol/l = u žen

Vývoj v České republice a jeho příčiny

Srdečně-cévní onemocnění způsobená kornatěním cév jsou v ČR stále bohužel nejčastější příčinou úmrtí. Rizikové faktory těchto onemocnění ukazují, že téměř 70 % dospělých osob trpí vyšší hladinou cholesterolu v krvi, s vysokým krevním tlakem se léčí více než 1,7 milionů Čechů, počet kuřáků se odhaduje na 2,2 miliony a diabetiků je v péči lékařů více než 800 tisíc, z nichž více než 90 % tvoří diabetici 2. typu.
Jedním z klíčových faktorů, který se na tomto stavu podílí, je nesprávná životospráva. Více než polovina dospělých Čechů má nadváhu nebo je obézní, jelikož v jejich jídelníčku převažují nevhodné potraviny a naopak ty zdraví prospěšné v dostatečném množství chybí. 

V období let 1970 a 1985 patřila ČR mezi země s nejvyšší úmrtností na infarkt myokardu na světě. Po druhé světové válce až do 60. let tato úmrtnost stoupala výrazně v celém rozvinutém světě. A zatímco od 60. letech se vývoj v Severní Americe, západní Evropě a Austrálii obrátil k lepšímu, u nás tato úmrtnost nadále stoupala a k náznaku změny tohoto negativního trendu došlo až po roce 1985. Ačkoliv již pokles standardizované úmrtnosti mezi roky 1985 a 1989 je statisticky významný, opravdu výrazný zlom se objevil v roce 1990. 

Příčinu srdečně-cévních onemocnění je velmi obtížné odhadnout, nicméně vzhledem k tomu, že stejný průběh vykazuje mortalita na infarkt myokardu v Polsku, není tento vývoj s největší pravděpodobností náhodný. Od tohoto okamžiku u nás mortalita prudce klesala a tento pokles byl zcela mimořádný, podstatně rychlejší než v jiných zemích. Ačkoliv analýza tohoto poklesu není jednoduchá, vyplývá z výsledků průběžného sledování rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí v české populaci, že v první polovině 90. let je hlavní příčinou uvedeného vývoje změna životního stylu. Výrazný pokles hladiny cholesterolu v celé populaci byl logickým důsledkem změny způsobu stravování v ČR v tomto období, zejména pak poklesu konzumace mléčných tuků a přechodu k rostlinným tukům. 

V posledních letech se pak vedle změny životního stylu na poklesu mortality podílí zlepšená léčba jak vysoké hladiny cholesterolu v krvi, hypertenze a srdečního selhání, tak invazivní řešení ischemické choroby srdeční.

Zajímavost

STUDIE SEDMI ZEMÍ

Přelomem v této oblasti byla studie 7 zemí (Coronary heart disease in seven countries) publikovaná v roce 1970, která jasně prokázala souvislost mezi složením stravy a srdečními chorobami. Na ni navázala studie MONICA (Multinational Monitoring of Trends and Determinants in Cardiovascular Disease1985-2000) a mnoho dalších. Následovaly meta analýzy klinických studií, které nejen shrnuly řadu následných studií s řízeným příjmem stravy hodnotících účinky různých mastných kyselin ve stravě na koncentraci cholesterolu v krvi, ale také potvrdily zjištění uvedené studie z roku 1970 a studií následujících, a to zejména poznatek, že nasycené mastné kyseliny zvyšují celkový cholesterol i LDL cholesterol a nenasycené mastné kyseliny jeho hladinu naopak snižují. Nahrazení nasycených mastných kyselin nenasycenými má příznivý vliv také na citlivost k inzulínu a na diabetes 2. typu.